Obora Hukvaldy
 

O oboře

Historie

Obora Hukvaldy patří k nejstarším oborám v České republice. První zmínky o obornictví na Hukvaldech sahají do r. 1567, kdy olomoucký biskup Vilém Prusinovský dostal od císaře Maxmiliána II. darem daňčí a jelení zvěř a dal pro ni v okolí hradu Hukvaldy ohradit kus lesa. V letech 1730-1736 nechali správci hukvaldského panství postavit kamennou oborní zeď, aby dali v hladových letech lidem práci. Tehdy také znovu osázeli hradní vrch, který byl ve středověku z obranných důvodů odlesněn, ohradili asi 200 hektarů okolního lesa a přestěhovali sem zvěř. V 18. století byly po celé Evropě zakládány přírodně-krajinářské parky se snahou vytvořit výtvarně působivou krajinu, inspirovanou tvorbou malířů. Stejnou snahou byli vedeni také tehdejší držitelé obory, což dokládají některé dodnes zachované zbytky alejí a průhledů do krajiny. Výrazné je především převážně lipové stromořadí podél páteřní komunikace vedoucí oborou nebo skupiny stromů na loukách. Až do roku 1948 bylo vlastníkem obory Arcibiskupství olomoucké, kterému byl tento majetek po únoru 1948 zestátněn. V druhé polovině minulého století a počátkem nového tisíciletí oboru Hukvaldy obhospodařovaly Severomoravské lesy, lesní závod Frenštát pod Radhoštěm a následně Lesy České republiky s.p., lesní správa Frenštát pod Radhoštěm. Dalším historickým mezníkem v dějinách obory Hukvaldy byl 1. říjen 2014, kdy obora přešla v rámci tzv. majetkového narovnání mezi státem a církvemi do vlastnictví Biskupství ostravsko-opavského. Provoz obory nyní zajišťují zaměstnanci Biskupských lesů.

Popis obory

Starobylá obora se nachází kolem zříceniny hradu Hukvaldy a jeho blízkého okolí o rozloze 440ha. Velmi členitý terén s nadmořskou výškou od 320 m do 600m vytváří s 280 let starými převážně bukovými porosty protkanými, starými alejemi lip, jírovců, dubů a solitérů různých dřevin jedinečný přírodní útvar v podhůří Beskyd, který byl částečně vyhlášen (220ha) Evropsky významnou lokalitou. Díky nepřerušené kontinuitě starých stromů, ponechaných dutých solitérů a jedinečného prostředí přírodě blízké nachází zde své přirozené podmínky evropsky významní živočichové. V oboře je chován muflon obecný, daněk skvrnitý a prase divoké. Dále se v areálu můžete setkat se zajícem polním, veverkou obecnou, kunou skalní, kunou lesní, tchořem tmavým, liškou obecnou, jezevcem, lasicí kolčavou, lasicí hranostajem a vydrou říční. V korunách a dutinách stromů hnízdí čáp černý, káně lesní, jestřáb lesní krahujec obecný, krkavec velký holub doupňák, holub hřivnáč, datel černý, žluna zelena, sojka obecná, různé druhy sov a zpěvného ptactva. Neodmyslitelnou součástí obory díky několika pramenům kvalitní vody je pstruhové a rybniční hospodářství.

Liška Bystrouška

Obora Hukvaldy je prostředím, kde se snoubí lesnictví, myslivost, rybářství, ochrana přírody s kulturou a historií. Pod korunami velikánů čerpal inspiraci pro svou tvorbu světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček, rodák z Hukvald. Na památku premiéry Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky byla v oboře v červnu roku 1959 instalována bronzová socha lišky Bystroušky. Sochu nechali pořídit lesníci a myslivci ostravského kraje a jejím autorem je akademický sochař Karel Vávra. Současná socha je kopií původní lišky Bystroušky, kterou po jejím zcizení v roce 2015 vytvořil s pomocí moderních 3D technologií sochař Adam Krhánek.

Umístění obory

Česká republika, Moravskoslezský kraj, podhůří Beskyd, 13km od Frýdku-Místku, 10km od letiště Ostrava-Mošnov.